- (e-mailem) --- 14. 5. 2012
Re: ?ern? v?ela
Ono si stačí uvědomit že potomkem matky F1 a nositelem jajich vlastnstí je trubec a matka, na dělnicích se překřížení z volného páření neprojevuje. Z toho pak vyplývá, že F1 je jen spotřební zboží, které, se jen spotřebuje.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: ?ern? v?ela > Datum: 13.5.2012 22:12:12 > ---------------------------------------- > Za prvé aby hybridizační efekt F1 skutečně fungoval, je třeba zkřížit dvě > důsledným šlechtěním od sebe oddělené linie. To v případě včel, kde každý > druhý včelař pere do svých včel nekontrolovaně kupované matky z náhodně > vybraných chovných linií, splněno není. Geny od nakupované inseminované > matky jsou sice (snad) z prošlechtěné linie, ale geny z trubců, kterými > jsou odchované F1 dcery v přírodě oplodňovány mohou být stejně tak z jiné > vyšlechtěné linie jako z té stejné. V praxi bude v těch genech mix > všemožných liní podle toho, jak okolní včelaři v posledních letech > nakupovali plus podle náhody. > > Hybridizační efekt by v praxi probíhal tehdy, kdyby všichni včelaři v > nějaké oblasti povinně nakupovali po X let, třeba po 4 - 8 let, jenom > inseminované matky z jedné linie. A potom další rok na befel přešli na > nákup matek jiné linie. Mimo dolet trubců jiných linií, to znamená 5 - 15 > kilometrů uvnitř této oblasti by se potom skutečně projevil na první cca 2 > měsíce u odchovávaných dcer inseminovaných matek heterózní efekt F1. kde by > v těch dcerách byla po matce jedna vyšlechtěná linie, ta nová, po trubcích > byla druhá vyšlechtěná linie, ta stará. Potom by včelstva prvních matek > generace F1 odchovaly svoje první trubce a ti, jak by se účastnili oplození > dalších odchovávaných matek, by heterózní efekt F1 zrušili > > Anebo by heterózní efekt F1 proběhl, kdyby všichni včelaři v oblasti svá > včelstva na podzim nezakrmili, ale zlikvidovali. A na jaře by všichni > včelaři v oblasti nakoupili nové oddělky jedné vybrané linie, z těch > vychovali včelstva a další rok na jaře zakoupili inseminované matky druhé > linie. > > Ale protože to u včel takhle neprobíhá, heterózní efekt není. Je jen > statistický efekt, kdy se do chované populace na určitém území zakoupením > chovných matek z nějaké linie přidá určité procento jedinců , u kterých > bylo šlechtěním a negativním výběrem posunuta úroveň nějaké vlastnosti a > odstřiženy nežádoucí extrémy. Chovem dalších generací od těch chovných > matek se prostě tyto vlastnosti zase zpátky zprůměrují se zbytkem a objeví > se zase původní gausovo rozložení úrovně té vlastnosti. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 57233
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |